Kmenové kultury vykonávají přechodové rituály první čakry, aby oslavily, že se mladý člověk stává mužem či ženou. Obřad povzbuzuje mladé lidi k tomu, aby se uvolnili z rodičovských pout s matkou a otcem. Během obřadu se mladý člověk hlásí k Zemi jako ke své matce, která jej nikdy neopustí a k Nebi jako k neochvějnému, pevnému, spolehlivému, stálému otci. To zajišťuje, že mladý člověk bude dál ochraňován, ale již většími sílami, než svou biologickou matkou a otcem. Mladý muž či žena se pak mohou účastnit obřadů a obětí pro Nebe a Zemi, a tedy udržovat vědomé spojení se svými kosmickými rodiči. My, obyvatelé Západu, kteří nemáme přechodové rituály dospělosti, jsme duchovními sirotami. Bojujeme ve svém životě s pocitem, že nemáme matku a otce a později zjišťujeme, že nevíme, jak sami být spolehlivými rodiči.
Kmenové kultury vykonávají přechodové rituály první čakry, aby oslavily, že se mladý člověk stává mužem či ženou. Obřad povzbuzuje mladé lidi k tomu, aby se uvolnili z rodičovských pout s matkou a otcem. Během obřadu se mladý člověk hlásí k Zemi jako ke své matce, která jej nikdy neopustí a k Nebi jako k neochvějnému, pevnému, spolehlivému, stálému otci. To zajišťuje, že mladý člověk bude dál ochraňován, ale již většími sílami, než svou biologickou matkou a otcem. Mladý muž či žena se pak mohou účastnit obřadů a obětí pro Nebe a Zemi, a tedy udržovat vědomé spojení se svými kosmickými rodiči. My, obyvatelé Západu, kteří nemáme přechodové rituály dospělosti, jsme duchovními sirotami. Bojujeme ve svém životě s pocitem, že nemáme matku a otce a později zjišťujeme, že nevíme, jak sami být spolehlivými rodiči.
