Platenie, plátno a trh

Platenie, plátno a trh

Platiť – plátiť. V dávne­jších dobách sa plati­lo predovšet­kým plát­nom. Kým sa vyrába­lo ručne – od sia­tia konopy či ľanu, cez moče­nie, lámanie, česanie, pranie, prade­nie, až po tka­nie – plát­no pri­amo pred­stavo­va­lo zhus­tené človeko­hodiny práce. Ako mena, teda prostriedok výme­ny, boli tkaniny ob­zvlášť vhod­né, pre­tože ich vedel vyro­biť oby­čajný človek a⁠ zároveň ich každý prostý človek aj po­treboval. Plát­no, na rozdiel naprík­lad od zla­ta či drahých kameňov, malo sku­točnú úžitkovú hod­no­tu a⁠ vô­bec nie malú. V dobách pred priemy­sel­ným pre­vratom bolo plát­no zhru­ba stoná­sob­ne hod­not­ne­jšie ako dnes. Jednodu­chá košeľa by v⁠ pre­počte stála zhru­ba 2000 Euro.

Tvor­ba plát­na bola rozp­týlená. Nebo­lo jed­nej moci, ktorá by na nejakom území túto menu ovlá­dala a⁠ ovplyv­ňovala tak ceny tovaru vo svoj prospech. Kým sa plati­lo plát­nom, kra­jiny boli hospodársky pomerne sebes­tačné, samo­správne a zvr­chované. V priebe­hu fe­udalizmu však doš­lo k zmene a ovlád­nu­tiu meny. Stal sa z⁠ nej prostrie­dok vyko­risťo­va­nia. Pos­tup­ne to dospe­lo až do sú­čas­ného stavu, keď si isté mocen­ské skupiny stvo­ria toľko obeži­va, koľko len chcú, a kupu­jú si zaň to­var z pod­danských kra­jín, ak nie rovno celé kra­jiny.

Ten, kto robil s plát­nom vie, že je čas­to jednoduchšie ho trhať ako stri­hať. Keď sa na kra­ji nareže, odtrhne sa pekný rov­ný kus, presne ako idú vlák­na. Na rane stredo­vekom trhu sa pri kúpe nevy­dá­va­lo, ale trha­lo. S⁠ tým súvisia aj výrazy ako „utŕžiť“ ale­bo „trž­ba“. Samozrej­me, použí­vali sa tiež iné meny, naprík­lad železné hrivny, ktoré boli polo­tovarom pre výrobu seki­er, motýk či iných nástro­jov. Pri kúpe koní býva­lo zvykom, že kupu­jú­ci dojed­nanú čiastku „vyso­lil“. Soľ nad zla­to! Ten­to životo­dárny kameň bol dovážaný z veľkej diaľ­ky a pre zdravie a uchová­vanie po­travín ho potre­bo­vali všet­ci.

Peni­aze z drahých či neskôr málo hod­not­ných kovov, pa­pierikov či nehmot­ných baj­tov chápem ako známku upada­nia hospodárske­ho vedo­mia ľudí. Také­to obeži­vo je čím ďalej tým menej spo­jené s pod­sta­tou ľud­skej práce a⁠ zdro­jov Zeme. Je neuzem­nené, je bez ohľadu a vzťahu so Zemou! Zákonite tak prispie­va k⁠ jej niče­niu, k popie­raniu a⁠ vyko­risťo­va­niu našej širokej Matky a⁠ jej by­tostí.

Nevravím ter­az, aby sme sa vrátili späť k použí­va­niu plát­na ako platid­la. Čo nám pomôže, bude uve­dome­nie, že sme všet­ci spolu pretkaní tak, ako to plát­no — že plate­nie sú vlák­na, ktoré nás prepá­ja­jú, je to sieť. Hosporást­vo je sieť vzťa­hov Zeme — a dokáže nás udržať pekne, prí­jemne a v teple — vtedy, keď prestaneme pre­počí­tavať peni­aze, ale vidieť vzťahy.

platit, pla­cený, plat, pla­tový, plat­ný, plat­nost, plat­ba, plateb­ní, plátce, platid­lo, zaplatit, splatit, splát­ka, vyplatit, výpla­ta, výplat­ní, uplatit, úplatek, úpla­ta, pro­platit, při­platit, pří­platek, odplatit, odpla­ta, oplatit, pod­platit, před­platit, před­plat­né, poplatek, doplatek, pře­platek aj. Všesl. — p. płacić , r. platít’, s./ch. pláti­ti, stsl. plati­ti. Psl. *plati­ti je asi odvozeno od psl. *platъ ‘kus látky’ (srov. p. płat, r. plat tv., stsl. platъ ‘hadr, hale­na’ i   : zápla­ta); to, že staří Slo­vané použí­vali látky jako platid­la, je zná­mo. Další původ nejistý. Obvyk­le se spo­ju­je s  : plát­no, ale to přináší značné hláskoslovné obtíže (psl. *poltьno) (B8), přit­om právě plát­na se jako platid­la uží­va­lo nejvíc. Snad jsou *pol- a *plā- jen dvě vari­anty téhož ie. kořene, srov. podob­ně   : pláň a   : plást.
plát­no, plát­nový, plátěný, plátěn­ka. Všesl. — p. płót­no, r. polot­nó, s./ch. plát­no, stsl. platьno. Psl. *poltьno (B8) je odvozeno od ie. *polto‑, doloženého ještě v sti. pat a- ‘lát­ka, ubrus’. Výchozím ie. kořen­em je *pel- ‘oblé­ci, pokrýt; kůže, oblek’, které je v něm. Fell ‘srst, kůže’, lat. pel­lis tv., ř. pél­lās (ak. pl.) ‘kůže’. Srov.   : ple­na,   : platit.

— Jiří Rejzek. Český ety­mo­log­ický slovník.

Súvis­losť slo­va trh s trhaním plát­na koreňoslovné slovníky neu­vádza­jú:

trh, tržní, trhový, trhovec, trhovkyně, tržiště, tržnice, tržit, stržit, utržit. Všesl. — p. targ, r. torg ‘obchodování, smlou­vání, prode­jní síť’, s./ch. tr g ‘trh; náměstí’, stsl. trъgъ ‘tržiště, náměstí’. Psl. *tъrgъ sou­visí s lit. tur gus ‘trh, tržiště’, lot. tir­gus tv. i alb. tregë ‘trh’, uvádějí se i severoital­ská míst­ní jmé­na Tergeste (dnešní Terst) a Opitergium, u nichž se před­pok­ládá venet­ský původ. Není ale jas­né, zda jde v těch­to pří­padech o příbuznost, či výpůjčky ze slov.; těmi jsou jistě fin. turku ‘trh’ a severogerm. slo­va (švéd. torg ap.). Další původ nejas­ný. Vzh­le­dem k charak­teru slo­va není vyloučeno převzetí z východu (upo­zorňu­je se na asyrsko-baby­lon­ské tam­garu ‘kupec’, aram. tag­gārā tv.), ale pevnější opory pro tuto dom­něnku není.

— Jiří Rejzek. Český ety­mo­log­ický slovník.

2 thoughts on “Platenie, plátno a trh

  1. Pavel Toman

    Naopak jsi to přes­ně vys­tihl. Je tře­ba zavést elek­tron­ick­ou měnu, kupřík­ladu Qred­it (Q) a jeden kred­it bude možno vydělat pouze jed­nou hodi­nou práce. A je jed­no jaký typ práce a jed­no kde na světě. Všude a všem ste­jně a spravedlivě. Do toho celosvě­tový mír a když nás ochrán­ní Velký bra­tr a drony v pří­padě neštěstí či neřestí. Není se čeho bát a svo­bo­da a pros­peri­ta může začít. Důležitá pod­mín­ka je aby vše bylo v záj­mu celku, poté je to i v záj­mu jed­notlivce a ne obrá­ceně. Nejvyšší enti­tou je plan­e­ta Země či Gaia (G). Ta všem dává ste­jně a zadar­mo kaž­dou hod­inu. Učme se jednodu­chosti a spoko­jenos­ti. Štestí si za prachy nek­oupíš, tak nač chodit do práce. Lep­ší vyfaso­vat kred­it a jít si hrát a hlavně nikde niko­mu nikdy neubližo­vat 🙂

    1. A k tomu kľúčová doved­nosť, a síce: vedieť narábať s hrani­ca­mi a vedieť rozoz­nať a vytýčiť celok (svet), vedieť sa sprá­vať pri strete sve­tov… A chá­pať užšie a širšie svety… Poma­ly to celé začne dávať zmy­sel. (Ale­bo nie? 😀 )
      Hm.. A nejak pre­po­jiť umelú maticu (matrix) s tou prirodzenou, so Zemou. Pre­tože ono to tu všetko je, aj ten “inter­net” aj tá nekonečná zák­ladňa dát o nás všetkých a o tom všetkom, čo kedy bolo… Vlastne nemusíme vynaliezať kole­so (veľkého bra­ta) a ani sa kole­sa báť.
      Bohvie.
      Bože chráň!
      Pán­boh zaplať!

Zanechaj odkaz

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *