Platiť – plátiť. V dávnejších dobách sa platilo predovšetkým plátnom. Kým sa vyrábalo ručne – od siatia konopy či ľanu, cez močenie, lámanie, česanie, pranie, pradenie, až po tkanie – plátno priamo predstavovalo zhustené človekohodiny práce. Ako mena, teda prostriedok výmeny, boli tkaniny obzvlášť vhodné, pretože ich vedel vyrobiť obyčajný človek a zároveň ich každý prostý človek aj potreboval. Plátno, na rozdiel napríklad od zlata či drahých kameňov, malo skutočnú úžitkovú hodnotu a vôbec nie malú. V dobách pred priemyselným prevratom bolo plátno zhruba stonásobne hodnotnejšie ako dnes. Jednoduchá košeľa by v prepočte stála zhruba 2000 Euro.
Tvorba plátna bola rozptýlená. Nebolo jednej moci, ktorá by na nejakom území túto menu ovládala a ovplyvňovala tak ceny tovaru vo svoj prospech. Kým sa platilo plátnom, krajiny boli hospodársky pomerne sebestačné, samosprávne a zvrchované. V priebehu feudalizmu však došlo k zmene a ovládnutiu meny. Stal sa z nej prostriedok vykorisťovania. Postupne to dospelo až do súčasného stavu, keď si isté mocenské skupiny stvoria toľko obeživa, koľko len chcú, a kupujú si zaň tovar z poddanských krajín, ak nie rovno celé krajiny.
Ten, kto robil s plátnom vie, že je často jednoduchšie ho trhať ako strihať. Keď sa na kraji nareže, odtrhne sa pekný rovný kus, presne ako idú vlákna. Na rane stredovekom trhu sa pri kúpe nevydávalo, ale trhalo. S tým súvisia aj výrazy ako „utŕžiť“ alebo „tržba“. Samozrejme, používali sa tiež iné meny, napríklad železné hrivny, ktoré boli polotovarom pre výrobu sekier, motýk či iných nástrojov. Pri kúpe koní bývalo zvykom, že kupujúci dojednanú čiastku „vysolil“. Soľ nad zlato! Tento životodárny kameň bol dovážaný z veľkej diaľky a pre zdravie a uchovávanie potravín ho potrebovali všetci.
Peniaze z drahých či neskôr málo hodnotných kovov, papierikov či nehmotných bajtov chápem ako známku upadania hospodárskeho vedomia ľudí. Takéto obeživo je čím ďalej tým menej spojené s podstatou ľudskej práce a zdrojov Zeme. Je neuzemnené, je bez ohľadu a vzťahu so Zemou! Zákonite tak prispieva k jej ničeniu, k popieraniu a vykorisťovaniu našej širokej Matky a jej bytostí.
Nevravím teraz, aby sme sa vrátili späť k používaniu plátna ako platidla. Čo nám pomôže, bude uvedomenie, že sme všetci spolu pretkaní tak, ako to plátno — že platenie sú vlákna, ktoré nás prepájajú, je to sieť. Hosporástvo je sieť vzťahov Zeme — a dokáže nás udržať pekne, príjemne a v teple — vtedy, keď prestaneme prepočítavať peniaze, ale vidieť vzťahy.
platit, placený, plat, platový, platný, platnost, platba, platební, plátce, platidlo, zaplatit, splatit, splátka, vyplatit, výplata, výplatní, uplatit, úplatek, úplata, proplatit, připlatit, příplatek, odplatit, odplata, oplatit, podplatit, předplatit, předplatné, poplatek, doplatek, přeplatek aj. Všesl. — p. płacić , r. platít’, s./ch. plátiti, stsl. platiti. Psl. *platiti je asi odvozeno od psl. *platъ ‘kus látky’ (srov. p. płat, r. plat tv., stsl. platъ ‘hadr, halena’ i : záplata); to, že staří Slované používali látky jako platidla, je známo. Další původ nejistý. Obvykle se spojuje s : plátno, ale to přináší značné hláskoslovné obtíže (psl. *poltьno) (B8), přitom právě plátna se jako platidla užívalo nejvíc. Snad jsou *pol- a *plā- jen dvě varianty téhož ie. kořene, srov. podobně : pláň a : plást.
plátno, plátnový, plátěný, plátěnka. Všesl. — p. płótno, r. polotnó, s./ch. plátno, stsl. platьno. Psl. *poltьno (B8) je odvozeno od ie. *polto‑, doloženého ještě v sti. pat a- ‘látka, ubrus’. Výchozím ie. kořenem je *pel- ‘obléci, pokrýt; kůže, oblek’, které je v něm. Fell ‘srst, kůže’, lat. pellis tv., ř. péllās (ak. pl.) ‘kůže’. Srov. : plena, : platit.
Súvislosť slova trh s trhaním plátna koreňoslovné slovníky neuvádzajú:
trh, tržní, trhový, trhovec, trhovkyně, tržiště, tržnice, tržit, stržit, utržit. Všesl. — p. targ, r. torg ‘obchodování, smlouvání, prodejní síť’, s./ch. tr g ‘trh; náměstí’, stsl. trъgъ ‘tržiště, náměstí’. Psl. *tъrgъ souvisí s lit. tur gus ‘trh, tržiště’, lot. tirgus tv. i alb. tregë ‘trh’, uvádějí se i severoitalská místní jména Tergeste (dnešní Terst) a Opitergium, u nichž se předpokládá venetský původ. Není ale jasné, zda jde v těchto případech o příbuznost, či výpůjčky ze slov.; těmi jsou jistě fin. turku ‘trh’ a severogerm. slova (švéd. torg ap.). Další původ nejasný. Vzhledem k charakteru slova není vyloučeno převzetí z východu (upozorňuje se na asyrsko-babylonské tamgaru ‘kupec’, aram. taggārā tv.), ale pevnější opory pro tuto domněnku není.
Naopak jsi to přesně vystihl. Je třeba zavést elektronickou měnu, kupříkladu Qredit (Q) a jeden kredit bude možno vydělat pouze jednou hodinou práce. A je jedno jaký typ práce a jedno kde na světě. Všude a všem stejně a spravedlivě. Do toho celosvětový mír a když nás ochránní Velký bratr a drony v případě neštěstí či neřestí. Není se čeho bát a svoboda a prosperita může začít. Důležitá podmínka je aby vše bylo v zájmu celku, poté je to i v zájmu jednotlivce a ne obráceně. Nejvyšší entitou je planeta Země či Gaia (G). Ta všem dává stejně a zadarmo každou hodinu. Učme se jednoduchosti a spokojenosti. Štestí si za prachy nekoupíš, tak nač chodit do práce. Lepší vyfasovat kredit a jít si hrát a hlavně nikde nikomu nikdy neubližovat 🙂
A k tomu kľúčová dovednosť, a síce: vedieť narábať s hranicami a vedieť rozoznať a vytýčiť celok (svet), vedieť sa správať pri strete svetov… A chápať užšie a širšie svety… Pomaly to celé začne dávať zmysel. (Alebo nie? 😀 )
Hm.. A nejak prepojiť umelú maticu (matrix) s tou prirodzenou, so Zemou. Pretože ono to tu všetko je, aj ten “internet” aj tá nekonečná základňa dát o nás všetkých a o tom všetkom, čo kedy bolo… Vlastne nemusíme vynaliezať koleso (veľkého brata) a ani sa kolesa báť.
Bohvie.
Bože chráň!
Pánboh zaplať!